Od 22.-26.8. OMEZENÝ PROVOZ.

SOMATIZACE MAZLÍČKŮ 🐶

Vždy se zaraduju, když je můj pacient PEJSKAŘ. Mnohem lépe se mi pak vysvětluje svalové napětí, stres a odžívání emocí. Na konci sociální anamnézy se pak doptávám na plemeno, pohlaví, stáří, kdo je páníček, co byl důvod pořízení psa a jestli je zdravý.

V neposlední řadě mě zajímá i jméno a kdo ho vymyslel. 😏

Domácí mazlíčci jsou součástí rodinného systému, v rodinné terapii se říká „sociální dělohy“ – a stejně jako ostatní členové i oni jsou vystaveni jeho případnému napětí a nepohodě. Na tu většinou zareaguje nejslabší článek – což bývá dítě nebo mazlíček. 

Když mi má kamarádka fyzioterapeutka před lety líčila, jak její fenka boxerka začne kulhat na levou zadní vždy, když se tatínkovi zhorší artróza kyčle – a on začne kulhat „na svou levou zadní“, jen jsem vytáhla obočí a nevěřícně se zarazila. 

Od té doby, co mám sama psa, už to vnímám jinak. Bertovi třeba loni pořád hnisalo levé oko, od března do srpna, ať jsem mu kapala, co chtěla, vracelo se to. V srpnu jsem ho nechala týden u našich – kde „zažívá Spartu“ a odletěla na dovolenou. Až někdy v říjnu jsem si všimla, že je dávno bez potíží. A pak mi to došlo: od března do srpna jsme se rozcházeli s ex, až po jeho definitivním odchodu se i Bert uzdravil. 🤷‍

Nedávno mi říkal pacient – po smrti jejich 15letého vlčáka, že ten měl fatální srážku s autem v období, kdy on poprvé uvažoval o tom, že opustí svou ženu a rodinu. Nikdo to netušil, manželská krize přišla oficiálně až za další 2 roky. 

Zajímavé je, že až se somatizací svého psa se zamyslím nad tím, jak to vedu já! 🤦‍

Žijeme tak moc „v hlavě“ a málo v těle? Proč nevěříme svým instinktům? Chybí nám odvaha? Schováváme se raději za racionalizace typu – „ale vždyť je to vlastně dobrý“… Místo toho, abychom usilovali o to, že 1+1 má být větší než 2?

Co vy, máte osobní zkušenost? 

Budu ráda, za sdílení na info@rehacare.cz. 

S. 

 





Facebook Instagram LinkedIn Sledujte nás